Potřeba

7. května 2011 v 13:14 | Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku |  Bla, bla, bla...
JO, mám potřebu.
Mám strašnou potřebu se odlišovat od zbytku mý rodiny.


Například já vim, že moje rodiče a možná i sestra nemaj rádi, když "ničim" oblečení tim, že ho stříhám, zkracuju a tak podobně. Když jsem to udělal minule, byla jsem nazývána magorem. Hádejte, co jsem včera udělala - vzala jsem sestřiny starý kalhoty, zkrátila je na kraťasy, trošku prostříhala, ať nějak vypadaj a ty díry ještě zvětšila tim, že jsem za ně rvala. Vim, že se jim to nebude líbit a možná i proto jsem to udělala. Je to normální?

Nebo například veče jsem se dívali na hokej "USA - Kanada". Celá moje rodina fandila Kanadě, jenom já z principu musela fandit USA. To, že nakonec prohráli, není důležitý, i když mě to nasralo. Když večer hrálo Česko - Slovensko, tak jsem plánovala, že budu fandit Slovensku, ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože Slovensko mám radši ještě míň než Česko. Nefandila jsem nikomu. Trochu mě iritovalo, jak kolem mě někdo furt řval "Góól!" nebo "Češi!" atd., ale přežila jsem to.

Přišlo mi fakt trefný to, co řekla Meggy :" To by byl takovej stěr pro ty Čechy, kdyby to ti hokejisti prohráli, protože každej teď čeká, že to vyhrajem." (Jo, přesně tak, jsme namyšlenej národ. ) Když jsem tohle řekla u nás doma, moje sestra mi řekla, že kecám kraviny a že jsem magor. Máma mi řekla, že jsem hnusná nebo něco takovýho.

To jsem se zas dostala někam jinam... No, ono to asi nebude jenom tou potřebou se odlišovat, ale i tim, že já prostě jsem jiná než oni všichni. Máma, otec i sestra se prý ani moc neučili/ neučí a přesto měli samý jedničky. Já dělám skoro to samý, ale nějak ty jedničky nemám. (Maximálně je mám z ájiny, což je jedinej předmět, na kterým mi fakt záleží. A z kterýho chci mít jedničku.)

Nebo například oni pořád chtějí chodit na procházky. Nechápou, že mě to nebaví. Sakra, vždyť procházky jsou taková nuda! Zvlášť s rodičema. No řekněte, koho z vás baví procházky?

Taky mi pořád vyčítaj, že jsem celej den doma u počítače. Ale oni ví, že já bych ráda chodila ven, kdyby bylo s kým. Jenže vzhledem k tomu, že bydlíme skoro na venkově, to prostě nejde pořád. Mně teda nepřijde moc zábavný chodit sama po zahradě. Možná akorát tak když je bouřka nebo v noci protože to je takový... jak bych to nazvala... magický.

Škoda, že teď neprší, ani neni noc.... Teď se nudim tak, že jsem se začla učit hrát na kytaru. Už umim Smoke on the water. Úspěch. Stejně to pořád hraju dost divně a neumim držet rytmus, ale to nevadí. Mám radost, že jsem se konečně něco naučila. Protože když jsem se chtěla naučit pořádně vařit, moc to nedopadlo.

Jenže...

Proč všichni někam odjeli? Já chci s nima ven!
 


Komentáře

1 Jane Jane | Web | 8. května 2011 v 21:21 | Reagovat

No, určitě jseš na tom s rytmusem líp než já :D Procházky mě nebaví, spíš ROMANTICKÉ sezení na lavičce (haha) nebo ležení v parku na trávě (haha).

2 Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku | Web | 8. května 2011 v 21:44 | Reagovat

[1]: To mě zas přivádí k myšlence, že jednou budeme my dvě stát na ulici, zpívat a hrát na kytaru a mít před sebou klobouk. :D

3 Jane Jane | Web | 9. května 2011 v 22:16 | Reagovat

[2]: Jo. Ale to se musim nejdřív na tu kyatru naučit hrát, vííš?

4 Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku | Web | 10. května 2011 v 16:46 | Reagovat

[3]: To se naučíš. Nebo teda spíš naučíme. To, že já "umim" Smoke on the water ještě neznámená, že umim HRÁT na kytaru. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.